|
Odoslaný - 04 január 2008 : 15:26:13
|
Tento prispevok venujem vsetkym prispievatelom so zvlastnym venovanim pre par jednotlivcov (nebudem menovat, oni uz budu vediet).
Scott Hahn vo svojej knihe o Marii pise: (hovori konkretne o apologetike Marie, ale princip plati na akukolvek inu temu)>
Prosim Vas, aby ste nezabudali, ze ked branite preblahoslavenu Pannu, branite vlastnu matku a nie hokejovu branku. Mali by ste ju branit iba tak, ako by si to ona sama priala. Ani jedna matka, ktora si zasluhuje toto oslovenie, nechce, aby sa deti pri jej zastavani hrubo spravali, aby boli bezocive. Ani jedna nechce vyvolat poulcnu bitku.
Hovorim to pre to, ze sa niekedy stretavam s ludmi, pre ktorych je apologetika nieco ako zapasnicky sport, ci vojna bez zajatcov. Cielom takychto apologetov je mat pravdu aj za cenu, ze svojich "nepriatelov" celkom ponizia.
|
Non nobis Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam.
|
Krajina: Slovakia ~
Počet príspevkov: 12062 ~
Člen od: 29 september 2003 ~
Posledná návšteva: 11 november 2023
|
Upozorniť moderátora
|
|
|
|
Odoslaný - 04 január 2008 : 17:08:52
|
ponizenie nemus byt vzdy na skodu Muz nie je cukrova panenka Keby niekto urazil moju matku s kludnym svedomim by som mu dal po hube Urcite veci maju svoje hranice Ich prekrocenie nesie so sebou nasledky predstavte si , ze by policia presviedcala zlodeja , ze sa kradnut nema nepouzije donucovacie prostriedky na ochranu zakonnosti ? Nie je take pouzitie legalne aj z krestanskeho hladiska ? nemozem si pomoct , ale dnes sa neustale ospravedlnuje zbabelost Ked sa objavia bilbordy so zavrazdenym nenarodenym dietatom , tak biskupska konferencia namiesto podpory tejto aktivity vyjadruje nesuhlas s formou Prosim vas , vazte si vrahyne , neukazujte im dielo ich skutkov To ich ponizuje ! |
Milovaní, veľmi som sa usiloval napísať vám o našej spoločnej spáse; a pokladám za nevyhnutné písať vám a napomenúť vás, aby ste zápasili za vieru, raz navždy odovzdanú svätým. Jud 1,3 |
|
|
|
Odoslaný - 04 január 2008 : 20:29:38
|
Porovnavat policiu a apologetiku je vcelku dost scestne. A sice preto, ze:
(pokracovanie citacie): Takto sa vsak ucenie o Marii nedokazuje. Mariine deti nemaju nepriatelov. Pozname len bratov a sestry v Jezisovi Kristovi, nasich adelphos, z toho isteho lona. Ked ich chceme priviest na spravnu cestu, nemusime sa s nim ani tak hadat (hoci argumenty su niekedy nevyhnutne), ako ich skor milovat (hoci milovat je obcas velmi tazke).
Okrem toho nikdy nesmieme byt privelmi pysni na to, ze sme deti kralovnej matky. Nikdy nesmieme dojst k presvedceniu, ze pozname odpoved na kazdu otazku. Hoci vsetky odpovede mame k dispozicii, nikto ich v plnosti nevlastni. Boh nas bude neustale pokorovat; pripominat nam, ze sme deti; dopusti, aby sme padli a v pravy cas sa ocitli bez spravnych odpovedi. Dokonca to dopusti aj vtedy, ked budeme zdanlivo pracovat pre neho. |
Non nobis Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam.
|
Krajina: Slovakia ~
Počet príspevkov: 12062 ~
Člen od: 29 september 2003 ~
Posledná návšteva: 11 november 2023
|
Upozorniť moderátora
|
|
|
|
Odoslaný - 04 január 2008 : 20:57:03
|
A sme pri koreni problemu My mame bezpecne pravdu vtedy , ked hovorime co Matka Cirkev , ktora je v uceni neomylna Tvrdit , ze clovek nema uplnu pravdu ak reprodikuje ucenie Cirkvi je popierat , ze pravdu Cirkev obdrzala zo Zjavenia samotneho Boha Nepozname odpoved na kazdu otazku , ale Cirkev ju pozna a svojim detom skrze Cirkev uciacu aj povie
|
Milovaní, veľmi som sa usiloval napísať vám o našej spoločnej spáse; a pokladám za nevyhnutné písať vám a napomenúť vás, aby ste zápasili za vieru, raz navždy odovzdanú svätým. Jud 1,3 |
|
|
|
Odoslaný - 04 január 2008 : 21:16:41
|
Takto sa vsak ucenie o Marii nedokazuje. Mariine deti nemaju nepriatelov. Pozname len bratov a sestry v Jezisovi Kristovi, nasich adelphos, z toho isteho lona. Ked ich chceme priviest na spravnu cestu, nemusime sa s nim ani tak hadat (hoci argumenty su niekedy nevyhnutne), ako ich skor milovat (hoci milovat je obcas velmi tazke).
to mas odkial toto ? To je nabozensky indiferentizmus , ktory nema s katolicizmom nic spolocne |
Milovaní, veľmi som sa usiloval napísať vám o našej spoločnej spáse; a pokladám za nevyhnutné písať vám a napomenúť vás, aby ste zápasili za vieru, raz navždy odovzdanú svätým. Jud 1,3 |
|
|
|
Odoslaný - 04 január 2008 : 21:36:03
|
citácia: Tvrdit , ze clovek nema uplnu pravdu ak reprodikuje ucenie Cirkvi je popierat , ze pravdu Cirkev obdrzala zo Zjavenia samotneho Boha Pôvodne zaslal amerika1 - 04 január 2008 : 20:57:03 To vsak nikto netvrdi. Autor tvrdi, ze ziaden jedntotlivec nevlastni uplnu pavdu a teda sa moze mylit, pripadne nevediet odpovedat. |
Non nobis Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam.
|
Krajina: Slovakia ~
Počet príspevkov: 12062 ~
Člen od: 29 september 2003 ~
Posledná návšteva: 11 november 2023
|
Upozorniť moderátora
|
|
|
|
Odoslaný - 04 január 2008 : 21:44:56
|
Ale je sposob ako to zistit Spytat sa Cirkvi , ktora je Mater et Magistra |
Milovaní, veľmi som sa usiloval napísať vám o našej spoločnej spáse; a pokladám za nevyhnutné písať vám a napomenúť vás, aby ste zápasili za vieru, raz navždy odovzdanú svätým. Jud 1,3 |
|
|
|
Odoslaný - 04 január 2008 : 22:44:15
|
Ano, preto hovori, ze odpovede su k dispozicii - citas vobec napisane? |
Non nobis Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam.
|
Krajina: Slovakia ~
Počet príspevkov: 12062 ~
Člen od: 29 september 2003 ~
Posledná návšteva: 11 november 2023
|
Upozorniť moderátora
|
|
|
|
Odoslaný - 04 január 2008 : 23:27:49
|
Hoci vsetky odpovede mame k dispozicii, nikto ich v plnosti nevlastni
Vlastni ich Cirkev Citam |
Milovaní, veľmi som sa usiloval napísať vám o našej spoločnej spáse; a pokladám za nevyhnutné písať vám a napomenúť vás, aby ste zápasili za vieru, raz navždy odovzdanú svätým. Jud 1,3 |
|
|
|
Odoslaný - 05 január 2008 : 16:20:25
|
Ale nie napriklad Ty, ci ja. Mozeme (a dostaneme sa) v diskusii do situcie, kedy nebudeme vediet odpovedat a budeme musiet po odpovedi patrat. |
Non nobis Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam.
|
Krajina: Slovakia ~
Počet príspevkov: 12062 ~
Člen od: 29 september 2003 ~
Posledná návšteva: 11 november 2023
|
Upozorniť moderátora
|
|
|
|
Odoslaný - 05 január 2008 : 18:31:10
|
amerika1 citácia: Nepozname odpoved na kazdu otazku , ale Cirkev ju pozna a svojim detom skrze Cirkev uciacu aj povie Ako to myslíte? Ani cirkev nepozná odpoveď na každú otázku. Pozná len tie odpovede, ktoré je potrebné aby poznala a aby nás bezpečne nasmerovala k Bohu. |
Krajina: Slovakia ~
Počet príspevkov: 514 ~
Člen od: 31 júl 2007 ~
Posledná návšteva: 25 november 2019
|
Upozorniť moderátora
|
|
|
|
Odoslaný - 05 január 2008 : 18:41:52
|
Precitajte si o com je podstata problemu Nehovorime o tom , ake vylosuju v nedelu cisla sportky , ale hovorime o vieroucnych pravdach
Nikdy nesmieme dojst k presvedceniu, ze pozname odpoved na kazdu otazku. Hoci vsetky odpovede mame k dispozicii, nikto ich v plnosti nevlastni.
Toto je veta za milion Teda dve vety Kazda za milion , prinajmensom eur 1 , Nesmieme dojst k presvedceniu , ze pozname odpoved na kazdu otazku 2 , vsetky odpovede mame k dispozicii 3 , nikto ich v plnosti nevlastni
Takze Pravda je roztrusena , kazdy vlastni kusok Pravdy a je treba zalozit svetovu nadcirkev , ktora vsetky pravdy obsiahne Synkretizmus ako vysity , bez diskusie New Age bludari musia mat radost Skoda , ze zrusili inkviziciu !
|
Milovaní, veľmi som sa usiloval napísať vám o našej spoločnej spáse; a pokladám za nevyhnutné písať vám a napomenúť vás, aby ste zápasili za vieru, raz navždy odovzdanú svätým. Jud 1,3 |
|
|
|
Odoslaný - 06 január 2008 : 00:39:32
|
citácia: Takze Pravda je roztrusena , kazdy vlastni kusok Pravdy a je treba zalozit svetovu nadcirkev , ktora vsetky pravdy obsiahne Pôvodne zaslal amerika1 - 05 január 2008 : 18:41:52
No comment.
Toto je bud patologicka obsesia tym, ze kazdy okrem ameriku pise bludy, alebo cieleny pokus odviest diskusiu prec od podstaty, co sa zatial celkom podarilo... |
Non nobis Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam.
|
Krajina: Slovakia ~
Počet príspevkov: 12062 ~
Člen od: 29 september 2003 ~
Posledná návšteva: 11 november 2023
|
Upozorniť moderátora
|
|
|
|
Odoslaný - 06 január 2008 : 14:58:03
|
chcelo by to nejaky dokaz na podporu tvojho tvrdenia Ziadny nemas a ani nedas Proste cakat od vas , ze sa zamyslite nad tym , co pisete je uplne zbytocne Mimochodom , toto , co si napisal je sposob odsudeny aj JP 2
|
Milovaní, veľmi som sa usiloval napísať vám o našej spoločnej spáse; a pokladám za nevyhnutné písať vám a napomenúť vás, aby ste zápasili za vieru, raz navždy odovzdanú svätým. Jud 1,3 |
|
|
|
Odoslaný - 06 január 2008 : 15:28:58
|
Odpovědi na otázky, týkající se některých aspektů nauky o církvi Kongregace pro nauku víry
neoficiální, pracovní překlad (Risposte a quesiti riguardanti alcuni aspetti crica la dottrina sulla Chiesa)
Úvod
2. vatikánský koncil v dogmatické konstituci Lumen gentium a v dekretech o ekumenismu Unitatis redintegratio a o východních Církvích Orientali Ecclesiarum přispěl rozhodující měrou k hlubšímu porozumění katolické eklesiologie. Papežové také přispěli k prohloubení tohoto tématu praktickými směrnicemi: Pavel VI. encyklikou Ecclesiam suam (1965) a Jan Pavel II. encyklikou Ut unum sint (1995).
Následné úsilí teologů, směřující k lepšímu vysvětlení různých těchto eklesiologických aspektů dalo podnět k velkému rozkvětu literatury o této věci. Tématika se tedy vyjevila jako velice plodná, ale někdy měla zapotřebí určitého upřesnění a záchytných bodů jako deklarace Mysterium Ecclesiae (1973), dopis biskupům katolické Církve Communionis notio (1992) a deklarace Dominus Jesus (2000). Všechny je publikovala Kongregace pro nauku víry.
Šíře argumentu a novost mnoha témat nadále vyvolávají teologickou reflexi, která nabízí stále nové příspěvky ne vždycky imunní před mylnými interpretacemi, které vzbuzují podiv a pochybnosti, z nichž na některé byla upozorněna Kongregace pro nauku víry. Ta předpokládá globální katolickou nauku o Církvi a má v úmyslu na ně odpovědět upřesněním autentického významu některých eklesiologických výroků učitelského úřadu, kterým v diskusi hrozí, že budou pochopeny špatně.
ODPOVĚDI NA OTÁZKY
První otázka: Změnil 2.vatikánský koncil předcházející nauku o Církvi?
Odpověď: 2.vatikánský koncil neměl v úmyslu tuto nauku změnit a ani ji nezměnil, nýbrž ji pouze rozvinul, prohloubil a zeširoka vyložil.
Právě to vyjádřil s krajní zřejmostí Jan XXIII. na začátku Koncilu[1]. Pavel VI. to potvrdil[2] a takto to vyjádřil během promulgace konstituce Lumen gentium: „Zdá se, že nelze učinit lepší komentář, než říci, že tato promulgace na tradiční nauce opravdu nic nemění. To co chtěl Kristus, chceme my také. To čím byl, zůstává. To co po staletí Církev učila, učíme my také. Jen to, co bylo jednoduše prožito, je nyní vyjádřeno; to co bylo nejisté, je zřejmé; to co bylo rozjímáno, diskutováno a bylo částečně kontroverzní, dostává nyní klidnou formulaci“ [3]. Tento úmysl chtěli biskupové opakovaně projevovat a uskutečňovat[4].
Druhá otázka: Jak má být chápáno tvrzení, podle kterého Kristova Církev subsistuje v katolické Církvi?
Odpověď: Kristus „ustanovil na zemi“ jedinou Církev a založil ji jako „viditelné a duchovní společenství“[5], které již od svého počátku a v průběhu dějin vždy existuje a bude existovat, a v níž jedině zůstaly a zůstanou všechny ty prvky, které sám Kristus ustanovil[6]. „To je jediná Kristova církev, kterou vyznáváme ve Vyznání víry jako jednu, svatou, katolickou a apoštolskou… Tato církev, ustanovená a uspořádaná na zemi jako společnost, subsistuje (uskutečňuje se) v katolické církvi a je řízena Petrovým nástupcem a biskupy ve společenství s ním“ [7].
V dogmatické konstituci Lumen gentium je subsistence ona trvalá historická kontinuita a stálost všech Kristem ustanovených prvků v katolické církvi, v níž konkrétně spočívá Kristova Církev na této zemi.
Podle katolického učení, tedy lze tvrdit, že Církev Kristova je přítomna a působí v Církvích a církevních společenstvích, které ještě nejsou v plném společenství s katolickou Církví, vzhledem k prvkům posvěcení a pravdy, které jsou v nich přítomny[9], ale slovo „subsistuje“ může být připisováno výlučně samotné katolické Církvi, poněvadž se vztahuje právě na poznámku o jednotě vyznávané ve Vyznání víry (Věřím .. církev jednu); a tato „jedna“ Církev subsistuje v katolické Církvi[10].
Třetí otázka: Proč je použit výraz „subsistuje“ a nikoli jednoduše slovesný tvar „je“?
Odpověď: Užití tohoto výrazu, který indikuje plnou totožnost Církve Kristovy a katolické Církve, nemění nauku o Církvi; nicméně nalézá svůj pravý důvod ve skutečnosti, že vyjadřuje jasněji, jak je mimo její organismus „mnoho prvků posvěcení a pravdy“, „které jako dary vlastní Kristově Církvi vybízejí ke katolické jednotě[11].
„Proto tyto odloučené církve a společnosti i přes nedostatky, které na nich podle našeho přesvědčení lpí, rozhodně nejsou bez významu a váhy v tajemství spásy, jejichž účinnost se odvozuje z plnosti milosti a pravdy, která byla svěřena katolické církvi“ [12].
Čtvrtá otázka: Proč 2.vatikánský koncil připisuje jméno „církve“ východním Církvím odloučeným od plného společenství s katolickou Církví?
Odpověď: Koncil chtěl přijmout tradiční užití tohoto názvu, „jelikož tyto církve, i když odloučené, mají pravé svátosti a především vlivem apoštolské posloupnosti, mají kněžství a eucharistii, které je s námi dosud těsně pojí“ [13], zasluhují titul „místní či partikulární církve“ [14], a jsou nazývány sesterskými církvemi katolických partikulárních Církví[15].
„Slavením eucharistie Páně se tak v těchto jednotlivých církvích buduje a roste Boží církev“ [16]. Poněvadž však společenství s katolickou církví, jejíž viditelnou Hlavou je římský biskup a Petrův nástupce, není nějakým vnějším doplňkem partikulární církve, ale jeden z jejích vnitřních konstitutivních principů, vyznačuje se status těchto partikulárních církví, jak se nazývají ona ctihodná křesťanská společenství, přesto určitým nedostatkem[17].
Z druhé strany, pak vlastní univerzalita Církve, řízená Petrovým nástupcem a biskupy, jež jsou s ním ve společenství, kvůli rozdělení křesťanů naráží v dějinách na překážku svého plného uskutečnění[18].
Pátá otázka: Proč texty Koncilu a následujícího učitelského úřadu nepřipisují titul „církev“ křesťanským společenstvím, která vznikla během reformace v 16.století?
Odpověď: Protože podle katolické nauky, tato společenství nemají apoštolskou posloupnost ve svátosti svěcení, a proto postrádají bytostně konstitutivní prvek bytí Církve. Zmíněná církevní společenství, která zvláště v důsledku absence služebného kněžství nezachovala pravou a celistvou podstatu eucharistického Tajemství[19], nemohou podle katolické nauky být nazvány „církvemi“ ve vlastním smyslu slova[20].
Papež Benedikt XVI. během audience níže podepsaného kard. Prefekta Kongregace pro nauku víry, schválil a potvrdil tyto odpovědi, přijaté na řádném zasedání této Kongregace, a nařídil je zveřejnit.
Řím, sídlo Kongregace pro nauku víry, 29.června 2007, na slavnost sv. apoštolů Petra a Pavla.
William kard. Levada, prefekt Biskup Angelo Amato, sekretář
Přeložil Milan Glaser
[1] Jan XXIII., Promluva z 11.října 1962: „…Koncil… chce předávat ryzí a celistvou katolickou nauku, bez oslabovaní či zkreslování… za současné situace je však naší povinností, aby křesťanské učení ve své úplnosti bylo všemi přijímáno s obnoveným, jasným a klidným přijetím… Je nezbytné, aby křesťanský, katolický a apoštolský duch v celém světě učinil krok kupředu, aby tatáž nauka byla rozsáhleji a hlouběji poznána… Je třeba, aby tato jistá a neměnná nauka, které náleží věrná poslušnost, byla rozvinuta a vyložena způsobem, jaký vyžaduje naše doba. Jiná je podstata depositum fidei, nebo pravdy, které jsou obsaženy v naší úctyhodné nauce, a jiný je způsob, jakým jsou hlásány. Nicméně vždy ve stejném významu a smyslu“: AAS 54 (1962) 791;792.
[2] Srov. Pavel VI., Promluva z 29.září 1963: AAS 55 (1963) 847-852.
[3] Pavel VI., Promluva z 21.listopadu 1964: AAS 56 (1964) 1009-1010 (ital.překlad v L´Osservatore Romano 22.listopad 1964, 3).
[4] Koncil chtěl vyjádřit identitu Církve Kristovy s katolickou Církví. Nachází se to v diskusích o dekretu Unitatis redintegratio. Schéma dekretu bylo navrženo v Aule 23.9.1964 v Relatio (Act Syn III/II 296-344). V návrzích, které zaslali biskupové se objevují čtyři texty týkající se první odpovědi.
A) (In Nr.1 Prooemium Schema Decreti: Act Syn III/II 296,3-6) „Pag. 5, lin 3-6: Videtur etiam Ecclesiam catholicam inter Ilias Communiones comprehendi, quod falsum esset. R(espondetur): Hic tantum faktum, prout ab omnibus conspicitur, describendum est. Postea clare affirmatur solam Ecclesiam catholicam esse veram Ecclesiam Christi“ (Act Syn III/VII 12).
B) (In Caput I in genere: Act Syn III/II 297-301) „4 – Expressius dicatur unam solam esse veram Ecclesiam Christi; hanc esse Catholicam Apostolicam Romanam; omnes debere inquirere, ut eam cognoscant et ingrediantur ad salutem obtinendam… R(espondetur): In toto textu sufficianter effertur, quod postulatur. Ex altera parte non est tacendum etiam in aliis communitatibus Christiani inveniri veritates revelatas et elementa ecclesialia“ (Act Syn III/VII 15). Srov. také ibidem bod. 5.
C) (In Caput I in genere: Act Syn III/II 296s) „5 – Clarius dicendum esset veram ecclesiam esse solam Ecclesiam catholicam romanam… R(espondetur): Textus supponit doctrinam in constitutione De ecclesia expositam, ut pag. 5,lin. 24-25 affirmatur“ (Act Syn III/VII 15). Komise, která měla posuzovat pozměňovací návrhy k dekretu Unitatis redintegratio vyjádřila zřejmost totožnosti Kristovy Církve s katolickou Církví a její jednotu, a spatřuje založení této nauky v dogmatické konstituci Lumen gentium.
D) (In Nr. 2 Schema Decreti: Act Syn III/II 297s) „Pag. 6, lin 1-24: Clarius exprimatur unicitas Ecclesiae. Non sufficit inculcare, ut in textu fit, unitatem ecclesiae. R(espondetur): a) Ex toto textu clare apparet identificatio Ecclesiae Christi cum Ecclesia catholica, quamvis, ut oportet, efferantur elementa ecclesialila aliarum communitatum“. „Pag. 7, llin.5: Ecclesia a succesoribus Apostolorum cum Petri sukcesore capite gubernata (cf. Novum textum ad pag. 6, lin.33-34) explicite dicitur „unicus Dei grex“ et lin. 13 „una et unica Dei Ecclesia““ (Act Syn II/VII). Obě citovaná vyjádření jsou z Unitatis redintegratio 2,5 a 3,1.
[5] Srov. Lumen gentium, 8,1.
[6] Srov. Unitatis redintegratio, 3,2; 3,4; 3.5; 4.6.
[7] Lumen gentium, 8,2.
Srov. Kongregace pro nauku víry, Mysterium Ecclesiae, 1,1; Dekl. Dominus Jesus, 16,3; Notifikace o knize O.Leonarda Boffa, OFM „Církev:charisma a moc“.
[9] Srov. Jan Pavel II., encyklika Ut unum sint, 11,3.
[10] Srov. Lumen gentium, 8,2.
[11] Lumen gentium, 8,2.
[12] Unitatis redintegratio, 3,4.
[13] Unitatis redintegratio, 15,3; srov. Kongr.pro nauku víry, Communionis notio, 17,2.
[14] Unitatis redintegratio, 14,1.
[15] Srov. Unitatis redintegratio, 14,1; Jan Pavel II. Ut unum sint, 56.
[16] Unitatis redintegratio, 15,1.
[17] Srov. Kongr. pro nauku víry, Communionis notio, 17,3.
[18] Srov. Ibid.
[19] Unitatis redintegratio 22,3.
[20] Srov. Kongregace pro nauku víry, Dominus Jesus, 17,2.
|
Milovaní, veľmi som sa usiloval napísať vám o našej spoločnej spáse; a pokladám za nevyhnutné písať vám a napomenúť vás, aby ste zápasili za vieru, raz navždy odovzdanú svätým. Jud 1,3 |
|
|
|
|
|
|